Přechodná finanční indispozice

Myslím, že není třeba se příliš vyjadřovat k tomu, že prožíváme v České republice energetickou krizi, což mělo za následek krach některých společností, které poskytují zejména elektřinu, nebo plyn. Jednou takovou společností byla třeba společnost Bohemia energy, mezi jejíž zákazníky jsem patřil i já. Takových lidí je strašně moc, takže například Pražská energetika, která je jedním z dodavatelů poslední instance v oblasti dodávky elektrické energie, nebo i plynu Šárka nestíhá všechno zařídit, protože spousta lidí si chce tuto společnost vyprat jako svého standardního dodavatele.

Mezi takto uvažující lidi patřím i já, což začalo hlavně na začátku listopadu, kdy jsem se koncem října domluvil se svým starším bratrem, že mě doprovodí na Pražskou Energetiků, kam podáme podepsaný návrh smlouvy který přišel od Pražské energetiky díky tomu, že by bylo celkem dobrý nápad nepoužívat Pražskou Energetiků jako dodavatele poslední instance, ale vybrat si tohoto dodavatele jako standardního pomocí uzavření smlouvy. 

Přesto že jsme všechno zařídili jak nejdříve to šlo, byl jsem celý listopad ve velké nejistotě ohledně toho, kolik vlastně budu platit za elektřinu a jestli na všechno budu mít. Během zařizování té smlouvy nám totiž řekli, že okolo 20 listopadu by měl přijít děkovný dopis s rozpisem záloh na produkt "start" s kým, že byla domluvená záloha na 800Kč měsíčně, kterou budu platit pomocí inkaso sipo. Tak tomu bylo vždy. Prakticky to znamená, že vyúčtování za listopad bych zaplatil převodem, protože trvá měsíc, než začne inkaso fungovat. 19. Listopadu sice dopis přišel, ale bohužel to nebylo to, o čem mluvili když jsem to zařizoval. 

Po přečtení dopisu a rozpisu záloh jsem se strašlivě vyděsil, protože po mně chtěli v režimu dodavatele poslední instance 3850 Kč za listopad až březen. Skutečnost že se jedná ještě pořád o režim dodavatele poslední instance je jsem se dozvěděl až po tom, co jsem na zákaznickou linku pražské energetiky zavolal a zeptal se, co to má znamenat a jestli se s tím nedá něco udělat.

Naštěstí to dopadlo víceméně dobře, protože během tohoto telefonního hovoru je jsem se dohodl na měsíční záloze ve výši 19 set 30 Kč měsíčně, což je celkem přijatelné i přesto, že je to také docela hodně peněz.

pro jistotu jsem si zařídil možnost, kontroly svého zákaznického účtu a pražské energetiky přes počítač a jejich web, protože některé dokumenty, které mě posílají poštou bych čekal strašně dlouho, nehledě na to, že zejména přes léto není na Českou poštu spolehnutí, takže mám takhle možnost si některé věci přečíst v okamžiku, kdy jsou vydány a nedojde tak k potížím, jakými může být třeba nezaplacená faktura, která není zaplacená z toho důvodu, že díky bordelu na poště přišla až po splatnosti, díky čemuž může docházet k sankcím, nebo k jiným potížím. 

V současné době je tedy zaplacená nově dohodnutá záloha a uvidíme, jestli i v tomto režimu bude fungovat inkaso, což není nijak zvlášť moc potřeba, ale bylo by to fajn už z toho důvodu, že se platí v okamžiku, kdy mám ještě dost peněz na vše, co je potřeba. Proto je dost složité vysvětlovat některým svým přátelům, že potřebuji peníze na něco jiného, než je chození po hospodách, v barech a za jinou zábavu hlavně v případě, že se tito kamarádi chtějí pobavit, ale sami na to nemají peníze, tak chtějí abych platil ivaně. Naštěstí se jedná pouze o dvě osoby a zatím to vypadá že moji finanční zkušenost celkem respektují zejména v případě, že tuto skutečnost dávám na Facebook, aby bylo všem jasné, jaká je moje situace, takže těmto kamarádům můžou i jiní kamarádi, které ani neznám některé věci vysvětlit. Pokud bude vše fungovat i do té doby, než začne fungovat ta smlouva, kterou jsem začátkem listopadu zařizoval, nebude potřeba toto upozornění nikde vyvěšovat. To ale ještě uvidíme.

Můj nový web

V poslední době zjišťuji, že všechny věci, které publikuji na internetu ať už jako profily a různé věci na sociálních sítích, články, blogy a weby, případně diskusní fóra jsou hodně roztahané po celém internetu a je těžké se v tom vyznat a něco najít. Proto jsem se rozhodl, že si udělám nový osobní web, protože ten úplně původní mi přestal fungovat. Konkrétně to znamená, že společnost, která poskytovala webový prostor přestala poskytovat bezplatné webové služby a všechny weby zrušila.

Tím pádem bylo potřeba vytvořit web Nový a dát všechno na jedno místo, abyste se dostali ke všemu co potřebuji aby na internetu bylo. Výsledkem je nový osobní web, který prezentuje moji osobnost, seznamuje vás se vším co mám na internetu a také vás seznamuje s místy, která mám rád. Tento nový web najdete na adrese 

https://robinhronek.webnode.cz/ .

Funguje to jako takový rozcestník, který vede na všechny moje weby, které mám na starosti, nebo kterými prezentují různé věci, které potřebuji publikovat, stejně jako diskusní fóra, blogy a odkazy na můj profil na nejrůznější sociální sítě. To má svojí vlastní sekci, zrovna jako informace o oblíbených místech, oblíbených restauracích a hospodách a také je tam sekce na věci které dělá na YouTube, kde máte informace o mých pořadech na této platformě. Není to ještě šla dodělané, ale už je to nějakou dobu ve stavu, kdy se to dá plně používat.

Ne u všeho jsou k dispozici fotografie, protože jsem jich tam dal moc, takže jsem již téměř zaplnil bezplatný webový prostor to ale nemění nic na tom, že tam budu mít všechny informace o sobě a o tom co dělám, abyste se v tom vyznali a mohli mě tak ve všem podporovat tím, že mě budete na sociálních sítích sledovat, vyjadřovat s tím, že dáte like, srdíčko, nebo jinou formu vyjádření toho, že se vám daná věc líbí nebo naopak nelíbí, což můžete dále vyjádřit tím že napíšete komentář a tak podobně.

i když je to na světě jenom chvíli, přeci jenom to vede k tomu, že získávám více sledujících, nebo odběratelů podle toho, jak říká Dana sociální síť nebo platforma lidem kteří se rozhodli mě sledovat. Ještě někdy upravím některé informace o sobě tak, aby tam odkaz na tento web byl, což může u některých věcí zkrátit prostor pro informaci o sobě Šárka cožpak bude možné využít například tak, že tak zvané bio tak bude moct být jak česky, tak anglicky.

Používání sociálních sítí a budování komunity přátel nejen na internetu

Důvodem, proč jsem dlouho nic nenapsal nejen na svůj osobní blog, ale kamkoliv jinam je ten, že v rámci budování komunity lidí, kteří by se mnou spolupracovali na zlepšování světa je jsem se pustil do používání nových sociálních sítí. Původní sociální sítě jako je třeba Facebook Instagram linkedin Twitter, nebo Pinterest, popřípadě cokoli jiného, objevily se během pandemie koronaviru některé nové platformy díky tomu, že řešením, jak pandemii pokud možno zastavit, nebo alespoň zpomalit byl takový, že byla vyhlášena karanténa lidé byli zavření doma a kolikrát se nechodilo ani do práce, natož do hospody, nebo kamkoli za zábavou, takže jedině jak si mohli lidé spolu povídat bylo pomocí internetu, nebo telefonu. 

Z tohoto důvodu vznikl například Clubhouse, který umožňuje pomocí telefonu si povídat s více lidmi současně na platformě, na které je možné vytvářet virtuální místnosti a povídat si na různá témata. Našel jsem tam spoustu věcí, díky kterým se mohu od ostatních lidí dozvědět, co dělat, nebo nedělat jakožto menton, vedoucí nějaké skupiny, nebo kdokoli, kdo motivuje lidi k určité činnosti a tak podobně. To je totiž důležité pro mě jakožto pro "spasitele", protože díky tomu, že předlohou pro ideální svět je v mém případě nějaká mimozemská civilizace, málokdo s tím hodlá zabývat, protože je těžké uvěřit, že nejsme ve vesmíru sami a pokud nejsme, tak vzhledem k obrovským kosmickým vzdálenostem se dá těžko předpokládat že nějaká civilizace je na takové technické úrovni, aby mohla efektivně cestovat mezi hvězdami, či galaxiemi způsobem, díky kterému posádka během cesty nezestárne, nebo s na jejich planetě, nebo u nás na zemi mezitím vzhledem k plynutí času obě civilizace vyvinou nepředvídatelným způsobem, o V kterém cestující posádka nějaké té kosmické lodi neví, protože je zrovna na cestě.

Jednou takovou novou sociálních sítí se stal TikTok, což je nová velmi rychle rostoucí sociální síť kterou používají zejména mladí lidé, z nichž v České republice je největší počet uživatelů v pubertálním věku to má velkou výhodu v tom že na této sociální síti je velmi silná a rychlá sociální interakce, ale díky tomu, že většina uživatelů je jsou dospívající děti, než všechny komentáře jsou smysluplné, nebo jsou nenávistné, případně hloupé. to je způsobeno tím, že v dnešní době rodiče nemají na děti čas, takže jim nevysvětlí, jak se mají chovat na sociálních sítí, což je svým způsobem stejné chování jako ve skutečném životě proto jsou některé komentáře takové, jaké jsou, protože se tyto děti neumí chovat s tím se musí počítat a nevšímat si toho. Výhodou ale je velmi rostoucí počet sledujících, dávání videum like, což znamená že se to někomu líbí, což je pro budování komunity přátel, s kterými bych si rozuměl i v těchto věcech velice důležité.

Stejně jako na YouTube, tak i na TikToku natáčím videa Šárka která mapují moji osobnost, můj život, pojednávají o různých věcech, které slouží ke zlepšení světa a navíc videa která slouží k pobavení a pro zasmání. Narozdíl od YouTube mohou být videa velmi Krátká Šárka maximální doba trvání jednoho videa jsou tři minuty, díky čemuž je TikTok v dnešní době tak oblíbený, protože nikdo nemá čas sledovat dlouhé video a chce se rychle něco dozvědět od jiných lidí, nebo s něčím pobavit a tak. Díky tomu že se mi podařilo během asi tak třech měsíců překonat 1 100 sledujících, mohu TikToku také živě vysílat, na což stačí 1000 sledujících. Díky tomu je možné, některé věci, které se do natáčení videí nevejdou pořádně probrat na streamu, protože ten může být libovolně dlouhý a sledující se ho můžou zúčastňovat nejenom písemně tím, že píši komentáře, ale lze jednoho sledujícího z několika, kteří si zažádají o účast pozvat do vysílání, což ve výsledku probíhá jako videohovor, který můžou ostatní sledovat. Bohužel jsem nepřišel na to, jak se dostat k záznamům živých vysílání někoho jiného, než jsem já sám, což nijak nevadí, protože se záznam živého vysílání dá stáhnout a publikovat většinou na YouTube.

Jelikož semi na tom Tiktoku tak dobře daří, vylepšuje se i stav mých ostatních sociálních sítí díky tomu, že přebírají různé funkce na sdílení čehokoliv pomocí videa, takže se například na Instagramu, nebo na YouTube přidávají nový sledující a odběratelé. Není to tak rychle jako na TikToku, což je dáno tím, že se jedná již o staré sociální sítě nehledě na to, že YouTube přestává být tak hojně používán díky tomu že tam mohou být i dlouhá videa a pokud se jedná z větší části o povídací videa, což je můj případ, tak je to oproti jiným věcem docela nuda. 

Jestli to splní svůj účel, to zatím nevím, protože to bude trvat velice dlouho nehledě na to, že nevím odkud který sledující, nebo odběratel je, protože některé věci závisí na tom, aby lidé, které to zajímá bydleli někde v okolí mého bydliště a mohli se se mnou setkat osobně mimo internet, což je potřeba zejména v případě všeho, co se týká mne a společnosti PCA Praha, projektu Robinhelp a možná i jiných věcí.

Na této nové sociální platformě nechybí ani moje hudba, čím myslím svojí vlastní hudební tvorbu, kdy vybírám z jiných sociálních sítí, které jsou k tomu určeny to nejlepší, z toho, co je k dispozici z ukázek, všeho, co jsem složil. I to má v tomto svojí určitou roli, ale je potřeba se tomu věnovat, což nebude jednoduché, protože aby to bylo co nejrychlejší Šárka potřebuji ještě další sociální sítě, gambi se hodilo cokoli o mimozemšťanech a zlepšování světa, čímž mám na mysli třeba Reddit, protože ho používají lidé s zálibami v neobvyklých věcech, záhadách, Kam patří vedle spiritismu a okultismu taky vše ohledně UFO a mimozemšťanů, z čehož je třeba některé věci vynechat, protože mohou být určitým způsobem nebezpečné. Tím myslím třeba věci a určité komunity, které se v oblasti záhad a neobvyklých věcí zabývají černou magií a dokonce i satanismem, na což je potřeba si dávat pozor, protože i když tomu moc nevěřím, existují věci a rituály, které je lépe neprovádět, protože i když tomu nevěřím, jsou věci, které prostě fungují. Tím pádem bych se s těmi věcmi ohledně kontaktu s jinou civilizací dostal mezi lidi, kteří byt pro mě měli pochopení z toho důvodu, že se zajímají o podobné věci, aniž by byly také nějak zdravotně postižení, z čehož mám pro společnost PCA Praha a Robinhelp zájem hlavně o ženy.

Něco o životě formou mluveného slova

V poslední době se psaní moc nevěnuji, protože některé věci je jednodušší přímo říci místo toho, abych je napsal. Používám k tomu většinou video, kdy natáčím například na YouTube videa, ve kterých mluvím na nějaká témata. Takový obsah má pořád, který se jmenuje "posezení s Robinem",  který má už 3 řady. Některá témata jsou velice závažná a důležitá pro život, nebo je důležité se nad nimi zamyslet a vyjádřit se k tomu, takže bychom se mohli na některá podívat,  která momentálně natáčím. 

Co se týká YouTube, týkalo se jedno Posezení šikany a toxicity nejenom na internetu a sociálních sítích, ale i v životě. Pojednává o tom že pokud je někdo jiný, než všichni ostatní v oblasti chování, nebo vzhledu, stává se terčem posměchu šikany a toxicity. Je tady i částečně zmíněna moje osobní zkušenost. 

Na toto téma dále navazuje další video, které pojednává o zneužívání dobromyslnost i zdravotně postižených lidí, mezi které patřím i já, ale chtěl jsem v přijatelné formě pro všechny probrat toto téma, protože i mně se občas stává, že jsem občas terčem určitého druhu zneužívání, ale mám to štěstí, že jsem varován příbuznými, takže se v podstatě nic neděje.

 

 

Aby videa na YouTube nebyla příliš Dlouhá, rozebírám tato jejich témata podrobněji na svém osobním facebookovém profilu formou živých vysílání. Tato živá vysílání obvykle následují poté, co natočím nějaké takovéto video a probírám podrobněji zadané téma tato živá vysílání u mě na osobním facebookovém profilu probíhají obvykle každý pátek a začíná to obvykle v 17:00 někdy dochází k výjimce, když je například v pátek nějaký svátek, kdy se živé vysílání koná v náhradním termínu teď nedávno tomu tak bylo z důvodu toho, že 30. Duben případu na pátek, kdy je svátek tak zvaného pálení čarodějnic protože si myslím, že je V tento den lepší si s přáteli, nebo rodinou udělat někde oheň a opékat na něm buřty, zneužívání dobromyslnosti zdravotně postižených lidí je jsem tedy živě na Facebooku probíral ve čtvrtek a ne v pátek.

Třetí video s vážným tématem je o přístupu k odlišnému chování, což znamená třeba neslušné chování, nebo jakkoli neobvyklé chování, které může budit rozpaky, kontroverzi, nebo odpor to platí zejména o nezvládání pravidel slušného chování, která jsou ve videu probírána. Z časových důvodů zde chybí některé věci, které byste neměli dělat, ale jak bylo uvedeno výše, obsah těchto videí je probírán živě na Facebooku formou živého vysílání. Každopádně by zkrátka neměl odlišně se chovající člověk poznat, že vám jeho odlišnost vadí.

Mezi tím jsem přidal další téma, které mě napadlo. V tomto čtvrtém videu se věnuji tomu, jak se šikana a toxicita ne jenom na internetu projevuje i v otázce soužití například zdravotně postiženého muže a zdravé ženy, kdy v tomto duchu po 1 vám ohledně ženské rovnoprávnosti. Ve videu uvádím nějaké příklady, proč není dobré obvykle používaný způsob tvorby páru, kdy je jak muž, takže na zdravotně postižená, protože se tak budou lépe vzájemně tolerovat. Problém ale je, že tak není doplněn smysl páru, protože zdravotně postižená žena nemusí bys svému zdravotně postiženému muži co platná, pokud není v praktickém životě šikovnější než on platí to také i naopak. To ale ve videu nemáme.

Co také v tomto článku nemáme, je jsou záznamy živých vysílání na Facebooku, která je jsem dělal proto, abych nich probral témata Šárka obsažená v těchto videích podrobněji. Po technické stránce by nebyl problém záznamy těchto živých vysílání z Facebooku stáhnout a vložit je sem, ale z hlediska zejména vizuálního obsahu to není nijak zajímavé a hlavně to může být dlouhé proto tady budeme mít pouze tato videa a zbytek je dohledatelný na mém osobním facebookovém profilu. Některé věci také vysvětluji písemně v tomto článku, abychom měli všechno pohromadě, což už jsem někde výše zmiňoval, protože tento článek píši na pokračování podle toho, co mě napadne a jaké video by se sem hodilo, aby byla celá tato problematika na jednom místě.

Jak zde již bylo uvedeno, záznamy živých vysílání na Facebooku v tomto článku zpřístupněny nebudou, protože se jedná o videa která jsou kolikrát velice Dlouhá, a navíc jsou vizuálně nudná. I tak zde některé věci chybí, a to jak v těchto videích, tak v záznamech živých vysílání čak rozebírající témata, o kterých mluvím v tomto článku i formou videa.

Dalo by se možná uvažovat o některých věcech, které bych v tomto článku zmínil, a sice skutečnost, že třeba i přirozené reakce na nevhodné chování mohou působit toxicky, nebo urážlivě. Například nám ve videoobsahu zcela chybí takový nápad, že by se k tomuto účelu založila nějaká hospoda, nebo restaurace či kavárna po vzoru podnikových restaurací mých přátel z vesmíru, kde například moje neslušné chování nikomu nevadí, protože většina lidí, která tam je se tak chová podobně, takže to tolerují. V mém případě mě osobně nebude vadit, když si v takovém případě od 7:00, ale úplně správně byste to dělat neměli, protože to může připadat tomu špatně se chovající mu člověku od vás toxické a urážlivé. To sice není můj případ, ale nesprávné chování, jakým je třeba krkání a prdění u stolu, byste měli ignorovat.

Jak posledních třech epizodách tři řady pořadu "posezení s Robinem", tak živých vysílání na Facebooku, kde se tato témata hlouběji rozebírají nám také chybí jako příklad několik míst, která můžete navštívit proto že leží na této planetě, takže se nemusí létat nikam do vesmíru. To, co konkrétně chybí jsou moje vzpomínky na cestování na západ, díky čemuž mohu jako příklad uvést například Londýn ve velké Británii nebo New York ve Spojených státech. Pojďme se na to podívat:

Ještě za totality se mi podařilo se s tátou a babičkou dostat do Anglie. Tehdejší ministr zahraničí, nebo už nevím čeho Lubomír Štrougal nám to dovolil a co se týká Londýna, tak je takovým místem ulice cCarnaby Street, která je jakýmsi střediskem pankáčů a všeho co k tomu patří. Znamená to konkrétně, že tam byli speciální obchody s bláznivým oblečením pro pankáče, kadeřnictví, kde si můžete nechat udělat bláznivý účes a speciální punkové kavárny a restaurace, do kterých jsme se nedostali například proto, že jsem byl ještě malý tečka v Anglii je totiž takový zákon, že děti nesmí do hospody, aby se dospělí chlapi mohli bavit jak chtějí, protože v opačném případě by se děti učily sprostě mluvit, což není dobré. Samotní pankáči to taky moc nepoužívali, protože se v té ulici Carnaby Street váleli po zemi a člověk musel dávat pozor aby na někoho nešlápl nebo do někoho nakopnul, protože by to mohlo špatně dopadnout proč to uvádím jako příklad? Protože je to jedna z věcí, kdy si nemáte ničeho všímat, i kdyby to bylo sebevíce zajímavé na pohled, což v tomto případě znamená prapodivné vzhled těch pankáčů, případně jejich chování a celkový vzhled daného místa.

Město New York ve Spojených státech je známé ne jenom tím že je tam Socha Svobody a mrakodrapy, ale také tím že narozdíl od Londýna nejde jenom o jednu určitou ulici, ale v zásadě o celé město, kdy je lepší si ničeho nevšímat, aby váš udif někomu nevadil a nevyvolal případné potíže. Jde o to, že New York je vyhlášený tím, že tam žije spousta všelijakých lidí, včetně všelijakých podivínů, pankáčů, skinhead a nejrůznějších individuí. Všichni takoví lidé mají právo se chovat neobvyklé a v rámci politické korektnosti a respektování osobní svobody je namístě si čehokoliv neobvyklého nevšímat na některá místa je lepší vůbec nechodit ani za dne, protože to není bezpečné zejména pro turistů z jiného města nebo z jiné země co se týká mých návštěv Spojených států, podobně je na tom Florida, ale tam jsem moc takovýchto věcí neviděl, protože jsme žili v malém městě u moře a větší města, která jsme navštěvovali, tak jsme je navštívili za účelem návštěvy nějaké turistické atrakce jako je třeba Disney world v Orlandu.

Ostatní věci z USA znám od příbuzných, které tam mám, a nebo z filmu. Určitá komunitní místa vznikají i v Praze, ale není to tak propracované, jako v Americe a nebo v Evropě například v Amsterdamu, kde si lze například legálně objednat marihuanu v kavárně ne že bych si s tátou v Amsterdamu dával jointa, ale je to známá věc. 

Zmíněná komunitní místa o kterých je jsem se zde zmínil, jsou takové věci jako že třeba v New Yorku, nebo v kterémkoliv větším americkém městě máte jednu, nebo více ulic, které jsou obývány komunitami různých národů, takže máte třeba čínské město, což je jedna nebo více ulic, ve které jsou čínské obchody, čínské restaurace a žijí tam činění se vším co k tomu patří včetně zvyku takže je zajímavé se tam tudy pouze projít a rozhlížet se. To samé platí i o italských komunitách, kdy zase na určitém místě v jedné nebo více ulicích najdete vedle sebe nejrůznější italské obchody pizzerie a Italy, kteří tam žijí jako doma včetně typického hulákání po sobě a vyhazování věcí z okna a podobně. Za normálních okolností by se tak takovéhle komunity chovat neměli, když nežijí ve své zemi, ale je jim to dovoleno, každý to respektuje i když je to pro domácí obyvatelé něco neobvyklého, díky čemuž je to zejména pro turisty zajímavé.

Do takové míry, jak jsem to popisoval to bohužel v Praze není, ale i v místě kde já bydlím je spousta asijských obchodu, kde většina obchodu provozují Vietnamci. Ti zde mají i svoji restauraci Šárka jinak je v mém okolí také restaurace Čínská a z arabských zemí, nebo se zemí s islámským náboženstvím se v mém okolí nachází také turecké bistro Šárka které se nazývá mahir kebab, ikdyž údajně se jedná o Turky ale o pákistánce, nicméně je to dobré, takže zde máme takovéhle zajímavé věci.

To znamená že stejným způsobem by se měly respektovat lidé, mezi které patřím i já, což by se mělo projevovat tím, že byste si nevšímali toho jakým způsobem se třeba já chovám, nebo lidé kteří se z jakéhokoliv důvodu nechovají příliš společensky, protože jsou třeba nějakým způsobem postižení a podobně.

Ztracené pojednání o humoru a smyslu pro humor

Jednou z mnoha věcí, které zmizely z internetu díky tomu, že přestal fungovat server blog.cz, bylo mé pojednání o humoru a smyslu pro humor. kromě toho čerta že tam byla spousta věcí, které pokládám za legrační, nebo vtipné ať už z vlastní tvorby, nebo různé věci částka které mě pobavily někde jinde, tam bylo také pojednání o mém názoru na humor a smysl pro humor tím bychom mohli začít:

pokud někomu přijdu zábavné natolik, že si někdo zasměje tomu, co říkám, nebo dělám, tak je to většinou bohužel asi náhoda, protože ono je velice těžké záměrně dělat nějakou legraci. Základ bych možná měl, protože si myslím, že základem smyslu pro humor je u mě si udělat legraci sám ze sebe se záměrem někoho pobavit. V mém případě to není nic složitého, protože patřím k lidem, kterým se občas příliš nedaří. Proto je mi velice blízký například Mr. Bean, nebo postava komisaře klusová z filmu o růžovém panterovi co se týká komedie, tak je v oblasti filmu taky dobrý vůl hlavní hrdina filmu bláznivá střela, případně agent WC 40

sám o sobě bych mohl vyprávět historky, které jsem skutečně zažil a mohlo by se jednat o tento druh humoru, kdy sledujeme někoho kterému se opravdu "daří". Díky špatnému zraku tak není problém šlápnout do louže, nebo do něčeho horšího, jako je například pozůstatek po nějakém pejskovi který jeho páníček neuklidil, případně pád do díry.  

V oblasti šlápnutí do něčeho ošklivého od pejska bych mohl dát k lepšímu třeba historku kdy jsem u doktora udělal strašlivý bordel v čekárně. Šlápnul jsem totiž do ničeho takového a Rosťa pal jsem to po podlaze. S něčím podobným na botě jsem také šel nakupovat, ale naštěstí jsem si toho všiml, protože se mi špatně chodilo Díky velké lepivé kouli na patě protože jsem dával pozor, nic špatného jsem s tím neprovedl. Také se totiž jednalo o psí lejno.

V této oblasti humoru se naštěstí další podobné věci, jakými je třeba šlápnutí na hrábě, které nějaký blbec položil kolíčkama nahoru, tak taková věc se naštěstí nestalo, ale bylo by mi to podobné. Šlápnutí do louže, nejlépe takovým způsobem, abych si pokakala kalhoty bahnem, případně pocákat někoho, se mi děje poměrně často. Naštěstí jsem nikoho neposlal, pouze sebe.

Jinak mám rád humor divadla Járy Cimrmana, a dokonce jsem si sám i vymyslel něco na toto téma, i když některé historky pochází ze života mého otce, kterému se tento humor také líbil proto jsem sbíral nahrávky veškerých her tohoto divadla, ale bohužel jsem toto divadlo ještě nikdy nenavštívil.

velice zajímavou skutečností je, že mi také nic lidského není cizí takže se nevyhýbám ani humoru, který není příliš slušný a společensky přijatelný, což znamená že mě dokáží pobavit i pěkné hnusárny. Může se jednat třeba o městečko south Park nebo sprosté vtipy a podobně. To co je na tom zajímavé je, že tento způsob humoru je nejúčinnější pokud jde o to se pořádně zasmát tečka není to jenom můj případ, ale vypozoroval jsem to ve svém okolí. V tomto ohledu dokážu sám vymýšlet také různé vtipy, což neznamená nutně že jsou to anekdoty ale spíše různá pojednání, vedoucí k hnusárny, která se také ztratila tím myslím že se ztratila ta pojednání o tom.

Jako takovou ukázku bych mohl zmínit třeba můj vlastní nápad, který jsem nazval bezpečné drogy, a je to jakási přednáška, která pojednává o tom, že máme co nejdéle nosit ponožky, a pak si k nim čuchnout. pokud by o to byl zájem, mohu to znova napsat, případně přednést živě na Facebooku například v případě, že se na silvestra nebudu chtít dívat na televizi, tak bych to zkusil.

Pokud máte smysl pro humor, tak doufám že si dokážete také udělat legraci sami ze sebe, protože se zabývám taky věcmi, kde se to může hodit i přesto, že se jedná o věci, které myslím zcela vážně, i když z jistého pohledu na věc, by se také mohlo jednat o jistý druh humoru principiálně ve smyslu toho Járy Cimrmana.

R.H

Ztracené pojednání o cizích jazycích a jejich studiu

Myslím, že už není třeba připomínat, že přestal fungovat blogovací server který provozovala 1 ze známých veřejnoprávních televizí. na něm byl také můj blog, kde kromě jiných zajímavých věcí, bylo také pojednání o studiu cizích jazyků, nebo o mém přístupu k cizím jazykům všeobecně. Hodilo by se začít tím, že bych z původního pojednání o cizích jazycích vybral opět to nejzajímavější, jak jsem to udělal ohledně hudby a mého kontaktu s mimozemšťany.

co se týká cizích jazyků, pokládám angličtinu Za svůj druhý jazyk, protože moje babička pocházela z Anglie. byla to velice zajímavá osobnost, protože se moje babička zabývala překládáním knih do angličtiny Šárka také angličtinu vyučovala na jazykové škole a dokonce v sedmdesátých letech 20 století existoval v tehdejší Československé televizi také kurz angličtiny, který ještě nebyl ani barevný, ve kterém vystupovala jednalo se pouze o jeden díl tohoto kurzu, akorát je velká škoda, že nevím jak se tento kurz angličtiny jmenoval. Jediné, co o tom vím je, že znělkou tohoto kurzu byla jedna písnička od skupiny the Beatles.

díky tomu uměl můj táta velice dobře anglicky a kromě toho, že jsem se učil mluvit česky, tak jsem se odmalička díky tomu učil také anglicky. Pokoušel jsem se také angličtinu nějak využít a pro zajímavost jsem se jí učil také na jazykové škole s cílem se pokusit udělat si z tohoto jazyka státnici. To se bohužel nepovedlo, protože to bylo velice drahé. Alespoň víme že naše státní jazyková škola se sídlem na Národní třídě V Praze je velice kvalitní pokud jde o výuku cizích jazyků, protože mezi učiteli má hodně rodilých mluvčích to se netýká jenom angličtiny ale všech cizích jazyků, které se tam můžete učit. Zajímavé je, že orientální jazyky jsou levnější než jazyky evropské nebo základní světové, jako je angličtina, němčina francouzština italština a třeba španělština.

Největší zajímavostí ohledně studia cizích jazyků, zájem o studium japonštiny. To vzniklo ten krát tak, že jako zdravotně postižený bych měl umět něco, co umí málokdo. V té době to byla japonština, protože se nepočítá s tím, že by to tady moc lidí umělo a věnoval jsem se tomu od konce základní školy asi do 17 let. Časem jsem se dozvěděl potom to Šárka že se dá japonština učit na jazykové škole, ale nějak jsem se k tomu nedostal. U té japonštiny a mého studia tohoto jazyka pokládám za velkou zajímavost skutečnost, že pokud jde alespoň o mluvení, není to tak složité jak to vypadá. Také psaní mi šlo lépe než psaní obyčejné latinky. možná to má něco společného s mým určitým zdravotním postižením v oblasti psychiky, kde jednou z vlastností, nebo příznaků nějaké formy autismu je skutečnost, že věci, které jsou pro normálního člověka složité, jsou pro mě jednoduché a naopak. právě proto mi šla ta japonština celkem dobře i písemně, i když jsem se nedostal k používání znaku místo obyčejných písmen nebo slov, což je pouze zjednodušené vysvětlení toho, jak to vypadá. 

Díky politické situaci před 17 listopadem 1989 a mým zdravotním postižením, jsem potom ve speciálním kurzu na dokončení základního vzdělání, měl také trochu němčinu, ovšem na můj vkus si myslím, že jsme se naučili jenom trošku základy a některé důležité věci tam chyběly, protože naše učitelka dělala hlouposti, Místo toho aby nás učila podle knížky. co se týká němčiny, tak na některé věci jako je například minulý a budoucí čas musím nějakým způsobem přijít sám.

rád bych se ale vrátil k pojednání o té japonštině z toho důvodu, že po likvidaci bytu mojí mámy když zemřela, se mi podařilo zachránit materiály, ze kterých jsem se tu japonštinu učil od kamarádek mojí babičky. mezitím jsem našel také nějaké zajímavé stránky na internetu, které se zabývají japonštinou a dokonce bych měl jednu historku z mé dovolené s tátou v horku, kterou bych vám rád vyprávěl:

Když jsem byl s tátou na dovolené v new Yorku, tak jsme jednou, nebo dvakrát byli v japonské restauraci, kde jsme si dali samozřejmě sushi, nebo nějaké jiné jídlo. nevím už přesně, co jsme měli dobrého, ale napadla mě taková legrácka, že bych se pokusil pochválit jídlo japonsky. Přestože jsem už v té době většinu věcí zapomněl, dal jsem to celkem dobře a kupodivu i správně dohromady a oni z toho byli tak vyjevený, že se možná klaní i dodnes. V Japonsku se místo podávání ruky na pozdrav lidé klaní.

Zajímají mne jakékoliv jazyky a hodně mě k tomu pomáhá internet. není to samozřejmě úplně mono, protože se jedná ještě pořád o mechanický překlad, ale docela dobré je pro výuku cizích jazyků používat Google překladač. člověk si může udělat představu o tom, jak se co řekne a jak je to napsané nějakým cizím jazykem. Někdy jezdím legrace a dokonce to ovládá i jiná písma, než používáme my. Neznamená to však pouze, že by ruština byla psaná azbukou nebo řečtina cyrillic o, ale dokonce to umí i čínštinu dcerka kterou to píše znakama stejně tak jako arabštinu, která vypadá jako kudrnaté vlnovky a klikyháky případně hebrejštinu, která vypadá jako rozsypané hřebíky nebo jako rozsypaný čaj. U takovýchto jazyků je nejlepší tomu prostě důvěřovat a doufat, že text bude pro ligy v zemích kde se používají takovéto jazyky dostatečně srozumitelný, a že dotyčný člověk bude schovaný eventuálním pravopisnými nebo gramatickým chybám které jsou způsobeny tím že je překlad strojový. proto je dobré to nejdříve vyzkoušet na nějakém cizím jazyku, který ovládáte, abyste se mohli podívat jakým způsobem to ten Google překladač přeložil, a vidět jaké tam jsou eventuální chyby. 

technika se stále vyvíjí a to, co jsme neměli v původním pojednání o cizích jazycích, píšu až teď, protože například jsem zjistil, že nejjednodušší způsob, jak psát texty je, text nadiktovat na telefonu. I v českém jazyce to dělá občas hlouposti, ale to se dá snadno opravit. Dokonce to umí angličtinu. tam je to důležité proto, že některé věci neumím správně napsat, protože to většinou nepoužívám a i když se jedná v tomto případě o angličtinu americkou. , mám jistotu, že je to aspoň správně napsané.

R.H. 

Ztracené pojednání o hudbě

Kromě toho, že přestal fungovat můj blog na adrese www.blog.cz, tak přestal fungovat i blog o mojí hudební tvorbě. Je to způsobeno tím, že uvedený blog celý přestal fungovat. Proto bych rád shrnul vše, co tam o mojí hudební tvorbě bylo, podobným způsobem, jako v článku o ztraceném pojednání o mém kontaktu s mimozemšťany. Některé věci spolu budou souviset, ale to poznáte za chvíli:

Začal bych asi tím, co se v této oblasti aktuálně děje. V oblasti propagace a prezentace,  pracuji na nové verzi webu, který bude nahrazovat webové stránky které najdete na adrese www.rhmusic.org. zkušební verze, která nahradí dosavadní verzi na uvedené adrese je k dispozici na www.rhmusic5.webnode.cz.  Už je to v použitelném stavu natolik, že by se to už dalo přepnout a původní hosting zrušit. Nicméně je potřeba vyzkoušet, jestli tam není něco závadného, protože bych byl velice nerad, kdybych to přepnul a ono to přestalo fungovat. 

Až to bude hotové, pustím se i doma opět do nějaké té hudební tvorby. Díky možnostem, jaký počítač nabízí, se to vyrovná téměř tomu, co mohu v hudební tvorbě dokázat se svými kosmickými kamarády. Většina věcí, které se v této oblasti její, to se děje právě v jejich komunitě. Zveřejňuje se to z toho důvodu, abych byl atraktivní pro ženy. Mimo dění v teto komunitě se vlastně nic moc neděje, takže i když přestal výše uvedený blog fungovat, tak jsme vlastně o nic nepřišli. Jediné, co tam mimo dění v uvedené komunitě bylo trošku zajímavé, byly informace o tom, že jsem si pořizoval nový počítač, protože ten původní přestal fungovat. Na tom původním počítači, jsem právě se naučil skládat hudbu na počítači v programu Renoise ve verzi 2. 8. 0 s použitím nějakých těch virtuálních syntetizátoru, známých též jako VSTI pluginy. k tomu mi pomohl jeden člověk, který se v této oblasti zachovala podobně jako jeden z mých prvních kosmických kamarádů, kterému je jsem koncem osmdesátých let 20 století pustil nějakou tu svojí hudební tvorbu. 

Na rozdíl od toho prvního kosmického kamaráda, tady ten člověk mi akorát naučil dělat hudbu na počítači, protože to, co si poslechl na internetu se mu nezdálo příliš dobře udělané. Dalším rozdílem mezi Konwanem Skywalkerem a tím kamarádem z internetu je, že ten kamarád, který vystupuje pod přezdívkou PedroJ ,některé moje skladby sám předělal, aby vypadaly a zněly o něco lépe.

Protože se na službě blogger od společnosti Google nedá rozdělit na jednotlivé kategorie, či rubriky, shrnuji opět všechno dohromady. Většina dění ohledně mé hudby v komunitě mých kamarádů z vesmíru obsahovala informace o tom, jaké jsem měl kde koncerty po světě, jaké jsem vydával desky ve spolupráci se svými kamarády, kteří také hrají na nějaké ty hudební nástroje, z nichž dávám přednost v tomto případě elektronickým klávesovým nástrojům, i když ostatní hudební nástroje, které se používají v populární hudbě, je jsou používány také. Abychom to nějak shrnuli, je to prostě něco takového, jako je život slavného profesionálního hudebníka, jako je třeba některý z mých vzorů mezi které patří například Jean-Michel Jarre, Vangelis a Mike Oldfield. Nejjednodušší a z komerčních důvodů nejúspěšnější je tvorba moderních Stylu elektrofonické hudby, jako je například house, techno, EDM, trance a možná i hip-hop. V tomto případě se nechávám inspirovat svojí zálibou v pouťových atrakcích, pouťové atmosféře a vůbec všeho, co se týká poutě. Těžko si v tomto oboru vybrat nějaký vzor, ale dalo by se možná zmínit některé skupiny jako je třeba O-Zone, Approaching Nirvana a ze starších kapel, které spíš hrají disco, můžeme zmínit třeba Modern Talking , Alphaville a možná také Depeche Mode. Co se týká další inspirace, nebo zdrojů pro tvorbu nové hudby, existuje ještě více kapel a hudebníků, z nichž bychom možná mohli jmenovat ještě kapelu Kraftwerk, ale pro ty moderní styly to moc není. Už těch moderních stylu je jsem možná našel některé zajímavé hudebníky na YouTube z nichž si bohužel nepamatuji jak se kdo jmenuje, ale za zmínku by možná stál Martin Garrix, ale v jeho případě a v případě ostatních tvůrců moderních hudebních stylu zejména v oblasti taneční elektronické hudby, je použita jiná technologie. Tou jinou technologií mám na mysli konkrétně používání počítačového programu který se jmenuje FL Studio. Pro mě jako hudebníka by to možná bylo přirozenější, ale musím se to naučit. renoise je také dobrý, ale s tím jsem se naučil skládat hudbu jednoduše proto, že v něm skládá hudbu ten PedroJ, který si tento program zvolil z toho důvodu, že předtím než existoval Windows, tak existoval program který se jmenuje Scream tracker a renoise je v podstatě to samé ale pro Windows. 

Pokud by někoho zajímaly technické detaily, tak uvedený program, jako je renoise, nebo screen tracker pro MS-DOS, jedná se o program na skládání hudby, kde máte na obrazovce tabulku, do které se zapisují noty. Každá stopa je jeden sloupec. Délka tónu závisí na tom, o kolik zácpu níže od zadaného v tónu je příkaz off, což znamená vypnuto. Oba programy pracují se zvuky nástrojů ve formě takzvaných samplů, což jsou nahrané zvuky, ale u Renoisu pro Windows a navíc používají VSTI pluginy. V době kdy se používal například ten stream tracker vznikalo hodně hudby ve formátu takzvaných hudebních modulů. Obvykle se daly najít na různých CD-Romech u různých počítačových časopisů jako bylo třeba Skóre, nebo Level, případně Klan. Hudba zněla výborně, jakoby se jednalo o zvukovou nahrávku, přitom velikost daných souborů tomu neodpovídala. jednalo se totiž o speciální hudební formát, který se vyznačoval několika různými příponami. Nejčastější příponou pro hudební moduly byla přípona *.Mod. to by celkem odpovídalo, protože je to zkratka od slova modul. trošku jiným způsobem ale se stejným výsledkem byla takto skládá na hudba v souborech které měly příponu *.DSM. co se ale moc často nepoužívalo. Možná že bych někde našel takhle udělanou velice zajímavou muziku, protože si dodneška pamatuji, jak se to jmenovalo. Ve formátu DSM bylo něco včetně přehrávače, co se jmenovalo Digital Psychosys od skupiny Psychomonks. Přímo v tom programu Scream tracker se hudba ukládala do celkem hodně rozšířeného formátu, který se vyznačoval tím, že se soubory ukládaly tak že skladby měli příponu*.S3m. renoise ukládá skladby do souboru s příponou *.End, nebo spíše * xrns. Ve všech těchto případech jsou skladby obsahově malé ve smyslu velikosti souborů a množství zapsaných dát, protože se jedná vlastně o způsob toho, jaký je notový zápis skladby s instrukcemi, jaké zvuky se mají použít a jakým způsobem to má hrát. V podstatě se tak jedná vlastně o jakousi notaci MIDI, akorát že místo toho aby se hrálo na připojený klávesový nástroj tak, že na ten připojený nástroj hraje počítač, tak to používá ty samply a plug-iny. skladba ve formátu nahraného zvuku se z toho teprve dá vyrenderovat. K tomu je v případě programu renoise jsi ten program koupit, protože ukázková verze umí akorát vytvořit speciální soubor té skladby, ale neumí ho převést na normální zvuk.

Pro mne,  jako hudebníka by bylo možná daleko smysluplnější používat FL Studio, protože jeho uživatelské rozhraní a způsob zápisu noc je zde narozdíl od toho programu renoise a přirozenější. Naučit se s tím ale musím sám, což nebude nic složitého, protože je tento program hodně rozšířený a je na to hodně takzvaných tutoriálu. To jsou videa o tom jak se co dělá.

Přirozenější to je z toho důvodu, že v FL studiu jsou stopy řádky. Notový zápis se provádí buďto hraním, a nebo zapisem noc do čtvercové sítě, které se říká piano roll znamená to že na levém okraji obrazovky máte nastojato klaviaturu, takže víte kde na jakém řádku leží jaký tón krátký tón je teď v jednom čtverečků a čím je to delší, tím delší čára to je. Na tomto principu pracuje více hudebníky používaných programů jako je třeba například Cubase, a možná že i Cakewalk, případně Logic. Jako nástroje se zde používají samply, n nebo VSTI pluginy. Stopy zejména v aranžovacím okně nemusí být pouze notové, chilli MIDI, ale dokonce i přímo zvukové.

Používal bych asi oba programy, protože v něčem se dělá něco líp než v tom druhém. Ponechme stranou způsob, jakýmsi software opatruji, ale po technické stránce jsou výsledky velice zajímavé. Přibližuje se to skoro tomu, co dokážu se svými kosmickými přáteli pokud jde o hudební tvorbu.

Technické vlastnosti původního studia, které je tvořeno fyzickými klávesovými nástroji, nepokládám za příliš zajímavé nehledě na to, že se to dá najít na webu o mojí hudbě a to jak ve staré tak jeho nové verzi. Místo toho bych se rád zamyslel nad tím, jestli bude mít nadále smysl živě vystupovat ve formě nějakých těch koncertu a podobných věcí:

živá vystoupení v podobě nějakého koncertu mají smysl tehdy, pokud člověk opravdu hraje. Proto si nechávám původní technické vybavení, abych mohl hrát svoje věci z konce devadesátých let 20 století, případně z konce osmdesátých let 20 století. Tobi vyznělo přesně tak, jak to tenkrát bylo. Nevýhodou však je, že podobně, jako dělám překlepy při psaní na stroji nebo počítači, dělám přehmaty i při hraní. Takže by tam byly chyby. Dá se to samozřejmě natrénovat, ale zatím se nic takového neděje.

Důvodem proč by to nemělo smysl u nových věcí je to, že nové věci, které jsou skládané na počítači, z něj téměř výborně a dokonalé, a však živá produkce by nebyla tak úplně živá. Neznamená to, že by to nešlo, ale spíše než o koncert by se jednalo o něco na způsob house party, diskotéky nebo technopárty. U toho bych nemusel ani být, protože pouštět to může kdokoliv. proto se obávám že by to nemělo žádný smysl, pokud by se moje role skladatele, předvádějící ho živě svojí tvorbu přesunula z role hudebníka do role jakéhosi režiséra, nebo vedoucího provedení nějaké show. To by stálo spoustu peněz, protože jediné, co by se dalo dělat Při pouhém pouštění hudby místo hraní, by byla obsluha nějakých světelných efektu a podobných věcí, pokud by to nešlo nějak naprogramovat. také by šlo nové věci se zjednodušeně naučit zahrát na původní nástroje, ale posluchači by mohli být zklamání tím, že to není tak dokonalé jako na albu.

Vydávání desek je taky záležitost, která by stála za rozbor, protože u mých kosmických přátel desky vydávám v jejich spolupráci, což do jisté míry mohu i doma, aniž bych k tomu potřeboval skládat hudbu na počítači. Dneska už to není tak zajímavé, ale na konci devadesátých let a na začátku jednadvacátého století bylo moderní vybavit svůj počítač takzvanou vypalovačkou. Proto si mohu sám doma vydávat svoje alba na CD tím, že si to vypálím. fyzická média jsou již na ústupu, ale i přesto mám vybavený počítač s DVD vypalovačkou, což platí IO notebooku. Jediným rozdílem je potom skutečnost, že CD, vydávaná s mými přáteli jsou lisovaná Šárka s obrázkem a potiskem vlastního disku. na webu o mé hudbě jsou sice pro zajímavost obrázky obalů, ale vlastní disky V případě zájmu o nahrávku na fyzickém médiu, jde pouze jenom pro zajímavost protože název alba a jeho autora je na vlastním disku napsaného o fixkou. Obrázek si může když se v každý sám vytisknout a vystřihnout. CD a DVD, vydávaná ve spolupráci s mými přáteli nejsou vypalovaná, ale lisovaná. Kromě nich některé věci včetně mojí hudební tvorby u nich nevychází pouze na CD, ale také na klasickém vinylu LP kazety jsou samozřejmostí.

R.H.